Plán obnovy

Česko určilo 4 % rozpočtu na rozvoj kultury a kreativity

S ohledem na krizi způsobenou COVID-19 představila EU v roce 2020 iniciativu Next Generation EU na obnovu společnosti a ekonomiky. Hlavním cílem je, aby Evropa byla po odeznění COVID-19 zelenější, digitálnější, odolnější; lépe připravená na budoucí výzvy. Nelze proto pouze sanovat státní rozpočty nebo dopady COVIDu. Využití prostředků z balíčku Fondu obnovy státy nastavily na základě svých plánů, v ČR se jedná o Národní plán obnovy (NPO) za cca 180 mld. Kč (částka se upravuje dle ekonomické situace země). 

Celé znění NPO je zveřejněno k 1. 6. 2021 na webu planobnovycr.cz, který spravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Jde o verzi, kterou MPO odeslalo Evropské komisi. Ta se však liší od té, kterou v polovině května schválila vláda. Ministerstvo kultury (MK) by mělo získat pro svou agendu částku 7,39 mld. Kč. Vládní návrh počítal s 8,15 mld. Kč. Novější dokument MPO dále uvádí změnu (v tabulce nákladů), že z celkové alokace bude 1,94 mld. Kč hrazeno z národních zdrojů, zbývající část 5,45 mld. Kč pak z Fondu obnovy (RRF). Nyní se čeká na schválení celého NPO Evropskou komisí. Do konce roku 2021 by měly být nastaveny detaily jednotlivých výzev a proces implementace.

 

Komponenta Rozvoj kulturního a kreativního sektoru je rozdělena do sedmi oblastí, které zahrnují investice i reformy. Celé znění komponenty najdete zde. Níže uvádíme zkrácený přehled finální verze publikované MPO i se srovnáním původní alokace projednané vládou v polovině května:

1/ Obnova kulturního a kreativního sektoru – status umělce a umělkyně - 690 mil. Kč (původně 800 mil. Kč) 

První oblastí je legislativní změna zavádějící status umělce. Pro její efektivní nastavení bude nutné nejprve vyhodnotit krátkodobé programy na záchranu KKS v ČR. Druhotným cílem je nastavení systematického sběru dat, který umožní lepší přehled o KKS jak v oblasti sociální, tak ekonomické. Ministerstvo kultury díky tomu bude schopné rychleji reagovat na budoucí krize v sektoru. Evaluace krátkodobých záchranných programů bude doplněna o přehled zahraniční praxe v oblasti statusu umělce. Výsledkem bude souhrnná zpráva o vhodném nastavení statusu umělce a umělkyně v ČR. Na jejím základě dojde k pokračování veřejné debaty na toto téma. Ministerstvo kultury zajistí i široké zapojení klíčových aktérů z KKS.
 

Při nastavování nové normy je nutné klást důraz i na reprezentaci pracujících s nestandartním pracovním zapojením, kteří tradičně nemají zastoupení (viz OECD. 2020. Culture Shock: Covid-19 And The Culturaland Creative Sectors). V rámci investic proto budou podpořeny i profesní asociace zastupující pracovníky v KKS. Legislativní změna zavádějící status umělce bude doprovozena metodickými materiály soustředící se např. na zacházení s pracovníky, kteří mají nestandartní pracovní zapojení (OSVČ, práce na dohodu či autorský honorář); spravedlivé využití intelektuálního vlastnictví, nastavení programů podporující umělce v počáteční kariéře či trénink a druhou kariéru v KKS.
 

Investice se orientují na rozvoj lidského kapitálu v KKS a obnovu poškozených sítí. Jedná se o zvýšení interakce mezi školami, univerzitami, podnikáním a KKS. S ohledem na doporučení Evropského parlamentu (viz Cultural and creative sectors in post-COVID-19 Europe. str. 99-114) se investice v oblasti dovedností zaměří zejména na trénink, coaching a peer-to-peer learning ve čtyřech hlavních oblastech: digitální dovednosti, finanční gramotnost a manažerské dovednosti, propojení kultury a kreativity se vzděláváním a inovativní postupy v KKS včetně podpory mobility. Investice pomohou profesionálům v KKS se přizpůsobit digitální a zelené tranzici a zvýšit kulturní participaci. Část prostředků proto bude rozdělena na základě bottom-up přístupu skrze zapojení lokálních aktérů.

2/ Transformace Státního fondu kinematografie na Fond Audiovize - 620 mil. Kč. bude hrazeno ze státního rozpočtu (původně 750 mil. Kč) 
 

V prvním kroku se jedná o revizi statutu SFKMG tak, aby bylo možné podpořit small-screen, VOD distribuci, technický rozvoj animace nebo rezidenční pobyty. Novela statutu SFKMG umožňují efektivnější podporu v tranzitivním období. Druhým krokem je novela zákona o audiovizi zahrnující rozšíření oblastí podpory, zvýšení % filmové pobídky a řešení dlouhodobých podmíněných závazků alokací, zefektivnění administrativních procesů rozhodování o podpoře, rozšíření příjmů a výdajů včetně dalších parafiskálních poplatků, rozšíření kapacity kanceláře a Rady. Legislativní změna umožní začlenění herního vývojářství například pro vývoj tzv. vertical slices. Součástí bude i revize kapacity a fungování fondu. Výstupem bude i úprava kritérií hodnocení pro nové oblasti působnosti, např. hry nelze hodnotit stejnými kritérii jako celovečerní hraný film.

3/ Rozvoj regionálního kulturního a kreativního sektoru - 3400 mil. Kč 

Implementace bude probíhat skrze dotační program na rozvoj regionálních kulturních a kreativních center. Méně než 6 % nákladů bude v letech 2022‑2025 vynaloženo na podporu projektové a předprojektové přípravy a dotačního program na podporu mapování KKO v regionech. Obě iniciativy přispívají k dlouhodobému rozvoji vhodné infrastruktury v KKS a efektivnímu vynakládání veřejných prostředků v dalších letech. Výzva na podporu center bude připravena ve spolupráci s regionálními partnery. Obecným cílem projektů bude zvýšení dostupnosti kultury a její využití jako motoru regionálního rozvoje (včetně rozvoje KKO). Zvýhodněny budou projekty, které zvyšují teritoriální kohezi a rozšiřují kulturní participaci. Nikoliv výlučně budou preferovány projekty, které revitalizují již existující objekty, přispívají k obnově kulturního dědictví, či rozšiřují funkce stávajících kulturních institucí. Program bude nutné nastavit s dostatečnou flexibilitou, aby byla respektována rozlišnost jednotlivých regionů. Obecná udržitelnost kulturní a kreativní infrastruktury bude zajištěna legislativní změnou umožňující kooperativní financování kultury. Jedná se o zákon, který zjednoduší spolupráci zejména mezi městy, kraji a státem.

 4/ Digitalizace KKS - 800 mil Kč (původně 1010 mil. Kč) 

V první fázi půjde o mapování dobré praxe digitalizace kulturního obsahu a vznik metodiky digitalizace kulturního obsahu. Cílem je dosáhnout synergického efektu digitalizace, nikoliv pouze podpory izolovaných projektů. Na základě metodiky bude poskytnuta podpora zejména pro subjekty, kterým aktuálně chybí potřebné financování v oblasti digitalizace. Zvýhodněny budou projekty umožňující sdílení kapacity. Projekty nejsou omezeny pouze na kulturní dědictví. MK také digitalizuje grantový systém včetně zprovoznění dotačního portálu, který umožní efektivní administraci žádostí a zpřehlední orientaci v dotačních programech.

5/ Modernizace kulturních institucí - 600 mil Kč bude hrazeno ze státního rozpočtu (původně 750 mil. Kč) 

Vypsání dotačního řízení na modernizaci pokročilých technologií kulturních institucí. Podpořeno bude 80 institucí jak v oblasti kulturního dědictví, tak i v oblasti živého umění (tj. například muzea, knihovny, galerie, divadla aj.). Program nebude zaměřen pouze na veřejné instituce, ale zahrne i nestátní neziskové organizace. Zvýhodněny budou projekty umožňující sdílení kapacity kulturních institucí a projekty snižující ekologickou zátěž kulturních institucí.

6/ Kreativní vouchery - 560 mil. Kč (původně 630 mil. Kč) 
 

Vznik kreativní galerie včetně backendu administrativního systému (zahrnuje projektový manuál, administrační systém a licence pro editaci kreativní galerie, editaci přihlášek firem, až po fázi uzavírání smluv/žádost o voucher/závěrečná zpráva a automatickou/individuální komunikaci). Dá se nicméně využít dobré lokální praxe zejména z Jihomoravského inovačního centra. Kreativní galerie vznikne jako součást širší komunikační platformy pro KKO.

Bude dále nutné připravit vzory smluv, metodiku evaluace, formuláře, checklisty, FAQ. Následovat bude prezentace programu a vypsání výzvy včetně informační kampaně o existenci nového nástroje.
 

Třetím krokem je příprava administrace na úrovni krajů (školení administrátorů, příprava propagace) a přidělení voucherů (firmy jako žadatelé budou omezeni dle kraje, kreativní profesionálové budou moci své služby poskytovat celostátně s limitem 2 voucherů na subjekt, aby nedošlo k čerpání pouze velkými reklamními agenturami). Po prvních dvou výzvách proběhne evaluace přihlášených projektů a případná úprava nastavení kreativních voucherů.

V přechodném období 2021-2022 než dojde k zavedení nového nástroje kreativních voucherů bude k podpoře oblasti použit tzv. Design Credit. Ten využívá již existujícího administrativního systému projektu Design pro konkurenceschopnost, je proto připraven k okamžitému financování. Prostředky ve výši 50 mil. Kč budou rozděleny v rámci cca 300 Design creditů a pomohou mj.  překlenout období přípravy do realizace projektu Design pro konkurenceschopnost III z OP TAK.

7/ Podpora výzkumu a vývoje v oblasti sociálních a humanitních věd  - 720 mil. Kč bude hrazeno ze státního rozpočtu (původně 800 mil. Kč.)

Implementace proběhne skrze dvě veřejné soutěže. Plánováno je prodloužení končícího programu ÉTA a vypsání soutěže v roce 2021, aby bylo možné podpořit čtyřleté projekty. Předpokládá se podpora cca 100 projektů za 580 mil. Kč. Iniciativa dále financuje soutěž v programu pro mladé vědce a vědkyně ZÉTA, který za 220 mil. Kč podpoří přibližně 120 projektů. Oba programy představují podporu pro aplikovaný výzkum v oblasti společenských, humanitních a uměleckých věd.

Návrh Ministerstva kultury navazuje na další strategie

 

Před koncem roku 2020 byly zástupcům sektoru prezentovány dva důležité dokumenty. Strategie kulturních a kreativních odvětví a první verze Státní kulturní politiky. Oba dokumenty zrcadlí to, co MK žádá i v Národními plánu obnovy - zohledňují jak neziskovou kulturu, tak kreativní komerční sektor i nutné legislativní úpravy. Pro jejich naplnění bude klíčové, jak vysokou podporu získá kultura právě v NPO a na jaké projekty. Oba státní dokumenty již prošly meziresortním řízením a měly by být schváleny ještě v tomto volebním období. Iniciativa #zakreativnicesko nebyla jediným apelem na vládu ohledně začlenění kultury do NPO. V listopadu zaslal první apel Mezinárodní divadelní ústav (ITI) a jeho deset členských asociací dopis premiérovi a žádal o vyšší podporu kultury. Výzva #zakreativnicesko následně spojila všechny oborové organizace i se zástupci veřejné správy k jednotnému postupu.
 

 

Ekologické a digitální výzvy

 

Podmínkou pro čerpání z Fondu obnovy je využití 37 % prostředků na zelené a 20 % na digitální iniciativy. Dále musí každý plán zahrnout sedm vlajkových iniciativ EU.

 

Každá země musí v NPO reflektovat doporučení Evropského parlamentu (EP), tzv. Country Specific Recommendations, za roky 2019 a 2020. Všechna doporučení se dotýkají i našeho sektoru, který umí přispět k řešení těchto problematik.

Doporučení EP č. 1 zní: zlepšit dlouhodobou fiskální udržitelnost důchodového systému a systému zdravotní péče

Doporučení č. 2 zní: zvýšit kvalitu a inkluzivnost systémů vzdělávání a odborné přípravy, mimo jiné podporou technických a digitálních dovedností a podporou učitelského povolání.

Doporučení č. 3 zní: snížit administrativní zátěž pro investice a v oblasti zadávání veřejných zakázek podporovat soutěž více založenou na kritériích kvality. Odstranit překážky bránící rozvoji plně funkčního inovačního ekosystému.

 

Evropa investuje do kultury

 

Kulturní a kreativní sektor je hnací silou k úspěšné obnově Evropy. Tato a další teze zazněly na více akcích s představiteli Evropské unie. V návaznosti na listopadový webinář s mottem #CultureDealEU byla publikována výzva politikům členských zemí k podpoře kulturního a kreativního ekosystému do národních plánů obnovy. 

 

COVID-19 zasadil sektoru ránu, která (po)vede k jeho proměně; cílem by nemělo být navrácení se k předpandemickému statu quo (pro který je charakteristická prekarizovaná práce, finanční nestabilita, absence dat, nerealizace kulturních politik, neexistence potřebné legislativy, jako je právní status umělce, aj.), ale inovace celého sektoru. Kultura by se měla stát strategickým činitelem pro vytvoření „nové Evropy“.

 

Evropská unie navýšila rozpočty pro léta 2021–2027 ve třech programech relevantních pro rozvoj kultury:

 

Horizont Evropa (o 4 mld. eur na 79,9 mld. eur) – stěžejní nástroj podpory výzkumu, vývoje a inovací

Erasmus+ (o 2,2 mld. eur na 23,4 mld. eur) – program podporující spolupráci a mobilitu v oblasti vzdělávání

Kreativní Evropa (o 600 mil. eur na 2,2 mld. eur) – program na podporu kulturních a kreativních odvětví a audiovize